„Když jsem Hanku kontaktovala, byla jsem zoufalá. V těžké životní krizi doprovázené krizí manželskou, vyhořením, život mi nedával smysl. Nevěděla jsem, kdo jsem, kam jdu, co vlastně chci. Byla jsem naprosto ztracená. Setkání s Hankou mi pomohlo uvědomit si, že i já jsem jen člověk, můžu být nedokonalá, můžu mít vztek nebo být smutná (tyhle věci jsem dřív nevnímala, měla jsem pocit, že musím být vždy hodná, milá, o všechny se postarat). A nejsem kvůli tomu horší člověk. Že nejsem zodpovědná za štěstí všech okolo, ale že musím najít to své, abych se o něj mohla rozdělit, když budu chtít. Že také já mám své potřeby a ty nemají být vždycky až na posledním místě. Hanka mi dodala odvahu nebýt vždycky ”hodná holka”, vnímat v různých situacích své vlastní pocity, jak já to chci a dodala mi odvahu pustit se na tuhle novou cestu. Jsem teprve na začátku, ještě hodně nejistá, učím se. Ale....je to hrozně fajn! A i když nevím, co mě na té cestě čeká, těším se na ni...a to samo o sobě je pro mě velký úspěch. Konečně po letech se zase na něco těším!“